Kila, kojení a cvičení po porodu

O nezastupitelném významu kojení není nutné se dlouze zmiňovat. Je významné pro fyzický, citový i psychosociální vývoj miminka. A nejenom pro dítě. U kojících žen je snížen výskyt rakoviny prsu a vaječníků, je menší počet zlomenin krčku stehenní kosti. Je opravdu velmi málo situací, kdy maminka kojit nemůže, problém spíše bývá naučit se správně kojit a to hned v prvních dnech po narození miminka.

Kojení neboli laktace je energeticky náročný proces. Maminka během prvního měsíce spotřebuje na kojení stejně energie jako za celé těhotenství. Jeden ml mateřského mléka představuje asi 3kJ, po přepočtu na množství mateřského mléka při plně kojeném miminku je na kojení spotřebováno asi 2200-3000kJ za den. Během těhotenství si maminka vytvoří zhruba 4 kilogramy zásobní tukové tkáně, ze které během kojení čerpá. Podle výsledků provedených medicínský studií ve vyspělých zemích, snižují plně kojící ženy pouze kojením asi 0,8 kg měsíčně.

Vliv stravy matky na kvalitu mateřského mléka

Kojící maminka má jíst podle pravidel racionálního stravování tj. dostatečně pestrou a nutričně vyváženou stravu. Na den jsou doporučovány alespoň 3 porce obilovin např. ve formě pečiva a příloh, 3 porce zeleniny, z toho 2 porce zeleniny syrové, 2 porce ovoce, 3 porce mléka a mléčných výrobků, sýrů, 1 porce masa.

Aktuální strava maminky má vliv na zastoupení některých živin v mateřském mléce. Jde o vitamíny rozpustné ve vodě, hlavně vitamíny skupiny B a vitamín C. Stejně tak zastoupení jódu a selenu ve stravě kojící matky se odráží v koncentracích v mateřském mléce. Naopak je skupina dalších velmi důležitých a nezbytných živin, jejichž množství v mateřském mléce nedokážeme stravou ovlivnit. Jedná se o železo, zinek, vápník, kyselinu listovou, vitamin D a měď. Jejich dostatečný příjem ve stravě chrání maminku samotnou a šetří nebo doplňuje její zásoby po prodělaném těhotenství.

Velmi důležité je složení tuků, které maminky ve stravě při kojení přijímá. Mozek dítěte je rychle se vyvíjející orgán a právě tzv. esenciální mastné kyseliny, neboli tuky, které si dětský organismus neumí sám vytvořit a musí je přijímat stravou, hrají významnou roli ve vývoji mozku dítěte, a to hlavně v prvních 2 letech života. Z toho důvodu doporučujeme dávat přednost rostlinným olejům např. olivovému, řepkovému, do jídelníčku zařazovat optimálně 2-3 porce ryb týdně.

Pro kojící maminku nezbytný dostatečný příjem tekutin kolem 3l za den. Vhodná je neperlivá voda, případně čaje podporující kojení, ředěné ovocné šťávy. Opatrně s nápoji obsahující povzbudívé látky jako např. kofein v kávě, tein v čaji, mohou způsobovat neklid, nespavost miminka.

Redukce hmotnosti a kojení

Během kojení nedoporučujeme velké váhové úbytky. Optimální je hubnout 2 kg za měsíc. Důležité pro maminku je cvičení. Nejenom že pomůže k redukci hmotnosti, ale také zpevní povolené břišní svaly, svaly dna pánevního, zpevní svaly zádové, na které bychom neměli zapomínat. S rehabilitačními cviky je možné začít již v porodnici, kde se je maminky naučí pod dohledem rehabilitační sestry a poté pokračují v jejich pravidelném cvičení doma.

Po návratu z porodnice má většinou maminka plno běhání a starostí okolo miminka. Nějakou dobu trvá než se vše usadí, nicméně maminka může začít brzy s procházkami a tedy chůzí. Více náročnou fyzickou aktivitu bych doporučila až po 3 měsíci kojení, kdy je kojení ustáleno a maminka s miminkem si většinou vytvoří denní režim. V případě více náročné fyzické aktivity např. aerobiku, spinningu, jízdě na kolečkových bruslích je vhodné nakojit před cvičením a poté kojit cca 1,5 hodinu po fyzické aktivitě. Při více náročném cvičení se ve svalech tvoří kyselina mléčná, která přestupuje do mateřského mléka a ovlivní tak jeho chuť. Některým dětem to může vadit a kojení mohou odmítat. Po delším časovém odstupu po cvičení již není chuť mateřského mléka kyselinou mléčnou tolik ovlivněna.

Rozumné, pravidelní cvičení nemůže kojení uškodit a naopak přispívá k fyzické i psychické pohodě maminky a tím pádem i miminka.

Autor: MUDr. Marie Skalská (MaSka)